MyB.cz – MyBlog

Otázka „Proč má únor pouze 28 dní?“ mě napadla již několikrát, nikdy mě však nezaujala na tolik, abych se nad ní hlouběji zamyslel a aktivně hledal (alespoň trochu uspokojivou) odpověď.

Po odpovědi jsem začal pátrat až nyní, když mě oslovila doba starého Říma. A to zejména díky seriálům Řím a Já, Claudius. Náš současný kalendář se totiž začal utvářet již za dob Gaia Iulia Caesara. A byl to právě Gaius Iulius Caesar, který v roce 45 př. n. l. zavedl tzv. Juliánský kalendář a položil tím základy kalendáři Gregoriánskému, který platí dodnes. Proč byl v roce 1582 Juliánský kalendář nahrazen Gregoriánským necháme na jindy a podíváme se, jak to tedy je s tím únorem.

Původní římský kalendář měl pouze 10 měsíců a dohromady čítal jen 304 dní, začínal na jaře a končil s příchodem zimy. Římané totiž do kalendáře zimu vůbec nepočítali, bylo to období, kdy se neválčilo. S postupem času Římané do kalendáře přidali další dva měsíce a pokryli tak období celého roku. Dvanácti římskými měsíci byly Martius, Aprilis, Maius, Tunis, Quintilis, Sextilis, September, October, November, December, Ianuaris, Februaris.

Jejich jména se však velice často měnila, snad každý císař si některý z měsíců přejmenoval. Caligula přejmenoval September na Germanicus. Nero změnil Aprilis na Neroneus, Maius na Claudius a Iunius na Germanicus. Změn však bylo v historii mnohem více.

Všimněme si ale, že Februaris (dnešní únor) je posledním měsícem v roce, a právě proto se stal měsícem s proměnlivým počtem dní. Gaius Iulius Caesar přejmenoval Quintilis (30 dní) na Iulius (červenec) a z měsíce Februaris ubral jeden den a přidal ho ke „svému“ měsíci. Zcela pochopitelně chtěl, aby jeho měsíc patřil mezi ty nejdelší. Februaris tak zůstal nejkratším měsícem (29 dní) a Caesar mu dal možnost jednou za čtyři roky stát se „plnohodnotným“ měsícem se třiceti dny, právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Toto řešení tzv. přestupného roku se používá dodnes.

O pár let později něco podobného provedl i Ceaserův následník Augustus. Nejprve označil jako svůj měsíc tehdejší Sextilis (30 dní) a pojmenoval ho jak už bylo zvykem po sobě – Augustus (srpen). Nemohl však dopustit, aby Ceaserův měsíc byl delší než jeho! Proto také on odebral Februaru jeden den a přidal ho ke svému měsíci. Aby zachoval aspoň částečnou symetrii, posunul počty dnů následujících měsíců do pořadí, v jakém je známe dnes.

Takové je tedy vysvětlení proč mají dva letní měsíce po sobě červenec a srpen (jak známo např. z angličtiny July a August) shodně 31 dní, a proč únor (February) pouze 28. Na kolik je toto vysvětlení pravdivé nedokáži říci, protože asi žádný historický pramen není 100% spolehlivý. Ale zní to minimálně jako uspokojivá a vcelku uvěřitelná odpověď.